Strach společnosti ze schizofreniků

20. 08. 2019 22:26:46
Počet vražd spáchaných schizofreniky zdaleka není úměrný strachu, který z nich ve společnosti panuje. I když je jedna vražda spáchaná duševně nemocným v televizi stokrát, neznamená to, že zemřelo sto lidí.

Pojďme srovnat schizofrenii například s žárlivostí. Silná žárlivost je duševní stav v mnoha ohledech podobný schizofrenii. Je založená na strachu, bludech i paranoidních představách. Navíc si troufám tvrdit, že v dnešní společnosti dochází k vyššímu počtu vražd i ublížení na zdraví spáchaných žárlivými jedinci než schizofreniky.

Proč není jedna žárlivá scéna doprovázena doživotní nálepkou nebezpečného šílence? Proč společnost nevyvíjí stejně enormní tlak na žárlivé jedince, aby byli také preventivně tlumeni například speciálně vyvinutými antižárlivotiky? Je to snad jen z toho důvodu, že pro žárlivost má společnost větší pochopení, jelikož s ní má osobní zkušenost více lidí? Pak ovšem nejde v případě tlumení schizofreniků o touhu po bezpečnosti, ale spíše o pokrytectví.

Navíc pokud je bezpečnost pro všechny tak důležitá, jak je možné, že nejvíce lidí cestuje autem, ačkoli jde o nejnebezpečnější způsob cestování? Je snad odpovědí to, že možnost cestování autem je spojena s otázkou osobní svobody, za niž jsou normální lidé každý den ochotní riskovat i vlastní život?

Pak ovšem nechme také schizofreniky, kteří odmítají psychofarmaka, riskovat třeba i svůj život. Nepopírám existenci rizika spojeného s tím, že schizofrenik může ohrozit i zdraví někoho jiného. To stejné riziko ovšem podstupuje každý řidič, který vyjede na silnici. Může to být jeho auto, které dostane smyk a někomu ublíží. Navíc k ublížení schizofrenikem dochází většinou v případech, kdy rodina několikrát marně žádala o odvezení nemocného k léčbě, protože se choval nebezpečně už delší dobu. To je pro všeobecnou bezpečnost mnohem větší problém než moje knížka nebo názor, že schizofrenik nemusí jíst ve všech případech prášky.

Cesta života vždy skýtá i možnost smrti. Tomu se nemůžeme nikdy vyhnout. Dokonce ani kdybychom všechny duševně nemocné pozavírali, nebude svět o moc bezpečnější. Schizofrenici nejsou lidé, kteří by ze své povahy chtěli někomu ubližovat. Kdyby ano, bylo by těch případů mnohem víc. Útočí téměř výhradně v domnělé sebeobraně. To samozřejmě není omluva, ale vysvětlení toho, jak může někomu ublížit i člověk, který by normálně neublížil ani mouše. I statisticky je pravděpodobnější, že Vám ublíží „normální“ člověk než schizofrenik.

Z těchto důvodů budu vždy hájit právo každého schizofrenika na svobodné rozhodnutí ohledně užívání psychofarmak. Chtěl bych podotknout, že chápu pohled psychiatrů, kteří se jimi snaží dotyčnému pomoci. Věřte mi, že mé přání je stejné. Já jen vím, že schizofrenie není neléčitelná, a společnosti bych rád řekl, že užívání psychofarmak není banalita.

Ve výčtu jejich vedlejších účinků naleznete téměř vše od velmi častého parkinsonismu až po vzácnou náhlou smrt. Dokonce většina toho, co společnost běžně považuje za projevy schizofrenie, jsou vedlejší účinky prášků. Tiky, nepřítomné pohledy, neschopnost udržet oční kontakt, neschopnost zůstat chvíli v klidu, úzkost, deprese. Je toho mnohem víc, ale chápu, že ti, kteří je jíst nemusí, je stejně budou těm, kteří je jíst „musí“, dál nutit jako jedinou možnost.

Z knihy: Cesta ze schizofrenie

Autor: Jindřich Jašík | úterý 20.8.2019 22:26 | karma článku: 7.25 | přečteno: 361x

Další články blogera

Jindřich Jašík

Léčitelé a schizofrenie

Nedávno jsem se setkal s tímto tématem a získal dojem, že jde o otázku, kterou by bylo dobré zpracovat. Hned na úvod bych chtěl říct, že nelze házet všechny léčitele do jednoho pytle. Tak jako u všech profesí, i zde nalezneme...

26.6.2019 v 21:57 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 461 | Diskuse

Jindřich Jašík

Don Quijote de la Babiš a Sancho ANO

Jako člověk se zkušeností s duševním onemocněním mám pocit, že náš premiér by možná potřeboval ozdravný pobyt na Krymu s pistolníkem za zády. Když má jeho „bývalá firma” vrátit peníze, tak se podle něj jedná o útok na celou ČR.

10.6.2019 v 22:08 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 458 | Diskuse

Jindřich Jašík

Chlapi nechtěj mrchy, ale co teda chtějí?.....

Mnoho žen časem podlehne dojmu, že jsou příliš hodné na to, aby si udrželi muže. Není vůbec žádná pravda, že chceme mrchy, jen nechceme ženy, u kterých se nemusíme vůbec o nic snažit a přesto nás milují.

4.4.2019 v 22:57 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 678 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Dvořák

Odkud se bude vysílat Týden s prezidentem? (nekorektní spekulace)

Široká divácká veřejnost je znepokojena eventualitou, že by dnes večer Televize Barrandov hned po vysílání neskutečného Premiéra nevysílala skutečného prezidenta Zemana v jeho tradičním týdeníku pro dolních 10 000 000.

17.10.2019 v 13:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jiří Míka

Jaké je vlastně poselství Gréty Thunberg? A co na to zmíněná věda?

Nedávno byla na ČT v 168h reportáž o Grétě Thunberg.. víceméně na téma, proč jsou na ni prý útoky, a jestli jsou oprávněné.

17.10.2019 v 12:21 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 271 | Diskuse

Klára Kutačová

Záchanáři českého zdravotnictví

Už jsem to asi párkrát psala, že spolu s titulem záchranáře dostanete ještě bonusově i kvalifikaci Praktické sestry (dříve Zdravotnického asistenta). Dnes se podíváme na to jak se toho občas někdo pokouší zneužít.

17.10.2019 v 12:00 | Karma článku: 8.18 | Přečteno: 175 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Nakolik jsou naše nemocnice OK?

Moje známá - lékařka s celoživotní zkušeností říká: vždycky záleží na tom, kdo vede kliniku nebo nemocniční oddělení, jaký si tam udělá pořádek, ale záleží i na tom, kdo zrovna má službu.

17.10.2019 v 10:24 | Karma článku: 12.78 | Přečteno: 317 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Rebelové pro vyhynutí demokracie

Poslední dobou budí pozornost hnutí „Rebelie proti vyhynutí“, což je česká odnož mezinárodního „Extinction Rebellion“. Jeho cílem je údajně zabránit vyhynutí lidstva. Dle mého soudu však spíše usiluje o vyhynutí demokracie.

17.10.2019 v 9:01 | Karma článku: 31.08 | Přečteno: 613 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2298

Tohoto autora je těžké definovat, jelikož ani on sám nemá potřebu se definovat, či být definován.

Před devíti lety jsem se ocitl v péči psychiatrů a dostal diagnózu paranoidní schizofrenie. O své cestě k uzdravení bez použití psychofarmak jsem napsal knihu - Cesta ze schizofrenie a dál se snažím páchat osvětu a pomáhat dalším, kteří se chtějí uzdravit.

 https://www.schizahelp.cz/

Najdete na iDNES.cz